Kafkovská atmosféra a neonová éra: Den architektury v nočním Zlíně

Festival Den architektury po čtrnácté – a podruhé s KAMem

Festival Den architektury se uskutečnil na přelomu září a října již po čtrnácté. S podtitulem „Proces proměny“  připomněli organizátoři 100. výročí úmrtí spisovatele France Kafky. Jednou z hlavních programových linek se stalo spojení s literaturou a místy s „kafkovskou“ atmosférou.

Kancelář architekta města Zlína se k festivalu připojila noční prohlídkou nazvanou Zlín po setmění. Propojujícím tématem se staly budovy a místa, kde se odehrával noční život od dvacátých do devadesátých letech minulého století.

Časové rozpětí i podoba objektů tak reprezentovaly dobu své největší slávy, která v mnoha případech pominula.

Po stopách zaniklých kaváren a hotelů

Začátek prohlídky se odehrál (tematicky) u zámku, kde po léta fungovala vyhlášená zámecká restaurace a později kavárna. O několik desítek metrů dál na ulici Bartošova se dalším zastavením stala (dnes neexistující) Malotova kavárna, moderní funkcionalistická stavba postavená podle návrhu architekta Miroslava Lorence v roce 1933. Tato stavba připomněla - slovy bývalé majitelky paní Emilie Malotové - noční život baťovských zaměstnanců z EXPORTU i podobu interiéru s barevnými neony.

K nejstarším podnikům, které fungovaly v historickém centru jako společenská místa setkávání, navíc s vyhlášenou kuchyní, patřil například hotel Balkán se secesními prvky na fasádě a budova Záložny, s hotelem a restaurací.

V místech, kde stával hotel Balkán, byla postavena budova pošty a polyfunkční dům od Svatopluka Sládečka. Z objektu Záložny, postavené podle projektu Dominika Feye, zůstala jen neorenesanční fasáda, která připomíná začínající rozkvět města na sklonku 19. století, zbytek byl zbořen a proměněn na obchodní centrum Zlaté jablko.

Ani jeden z podniků dnes již v původní podobě nestojí a svoji minulost připomíná v případě Balkánu stejnojmenná kavárna v budově polyfunkčního domu.

Dílo Miroslava Lorence, jednoho z nejvýznamnějších architektů, kteří ve Zlíně působili nezávisle na firmě Baťa, bylo zastoupeno několikrát. Na ulici Rašínova se nachází hned několik jeho realizací – rodinný dům Vincenta a Antonie Minaříkových (1938, dnes známý jako Avion), obchodní a obytný dům pekaře Leopolda Mizery nebo dům Jaromíra Macháně (1938).

Světlo neonů – radost města ve 20. století

Paralelní linkou propojující noční život s proměnou města se stalo osvětlení ulic a neonové nápisy v ulicích. „Radost elektrického století“ v podmínkách rozvíjejícího Zlína ilustruje kromě náměstí Práce také ulice Rašínova, kde se ve třicátých letech koncentrovali menší podnikatelé. Ti zde nabízeli své služby a zároveň si nechávali postavit činžovní domy s obchodním parterem již v moderním, funkcionalistickém duchu. Kromě neonových nápisů vyčnívajících z fasády to byl právě obchodní parter s hlubokými a prosvětlenými výkladci, který lákal k nočním zastávkám.

Posledním zastavením bylo náměstí Práce, které nejlépe připomnělo „chladnou krásu“ neonového osvětlení. Nápisy a linie lemující hrany Obchodního domu, Velkého kina či Společenského domu ozařovaly kromě moderního centra také baťovské obchodní domy mimo něj.

Touto připomínkou podniku Baťa, uvnitř něhož fungovalo vlastní elektrooodělení na výrobu neonů, jsme uzavřeli procházku i letošní ročník Dne architektury.

Prohlídku nočním Zlínem připravila Lucie Šmardová z Kanceláře architekta města Zlín.