VIDEO: Koše, kontejnery a stanoviště: Zlínská realita a zkušenosti z Evropy v odpadovém hospodářství

Odpadkový koš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je opravdu nutné, aby tu byl?

Základní je už zamyšlení nad nutností umístění, protože většinou je koš (i z více důvodů) zdrojem nepořádku. Jednoznačně doporučuji umístění na „odchodové trasy“ z prostoru.

Komu koš slouží?

Je odpadová nádoba primárně pro kuřáky? Pro maminky na dětském hřišti? Pro pejskaře na exkrementy?

Podle toho má být uzpůsoben. Nepořádek lidé budou dělat, pokud budou koše příliš vzdáleny od sezení na lavičkách. Příjemné ale není (především v letních měsících) ani umístění koše přímo u lavičky.

Lidé všeobecně preferují pro jednoduchost vhozu odpadu co nejjednodušší tvar otvoru, lidově řečeno „bečku“. Pokud je však místo, kde koš instalujeme, větrné, je nutná stříška nebo jiné krytí.

Pokud nám nebude vítr odpadky z nádoby vynášet, tak volíme nádobu bez víka. Tím se vyhneme i „potípaného víka“ od kuřáků, je ale nezbytné myslet na napršenou vodu do nádoby.

Frekvence vývozu

Četnost vyvážení má kopírovat jeho funkce a měla by být „akorát“, šetří to finance i lidskou práci. Někdy je důležité zohlednit sezónní vytížení prostoru a tedy i množství odkládaného odpadu. 

Takový odhad se samozřejmě u nových prostranství odhaduje těžce, ale může se s navyšováním vývozů počítat.

Frekvence má odpovídat naplněnosti a měla by být přiměřeně často – vždy hledáme kompromis mezi velikostí nádoby (kapacitou), množstvím lidí, kterým nádoby slouží a frekvencí jejich výsypu.

Jedná se však o naprosto přesně plánovanou souhru náhod, do které mohou vstupovat nahodilé události (když se např. začnou současně stěhovat v domě 2 rodiny a mají plno obalů od nábytku).

Manipulace s nádobami musí být co nejjednodušší

Pokud je nutné jakékoliv uzavření, tak vždy se zámkem zvenčí.

Díky takové řešení pak pracovník servisu nemusí odemykat zámeček uvnitř, kde se nachází zapáchající či nebezpečný odpad např. injekční stříkačky.

Sběrná nádoba na domovní odpad (černá nebo barevná)

Vždy je nutné maximální přizpůsobení uživatelům na základě toho, pro koho nebo na co je popelnice nebo kontejner určen.

Jakékoliv složité otevírání a uzamykání je většinou kontraproduktivní a je pak na místě ještě větší nepořádek.

Mají být koše viditelné nebo má smysl volit „schovávání“?

Pokud odpadové hospodářství přijímáme jako součást veřejného prostoru a počítáme s jeho nutností, tak je dobré volit kompromis.

Pořádek za dřevěným hrazením nebo kovovou ohrádkou je ale čistě na uživatelích kontejnerů, často jejich přítomnost svádí k odkládání odpadu, který patří do sběrného dvora.

Sídliště je ovšem úplně jiný prostor než historické centrum města, proto je volba „uklizení pod zem“ nutnou volbou, přestože takové řešení s sebou nese vyšší náklady (pro nezbytné přeložky sítí a náročnou spodní stavbu).

Následně možná bude kolem pořád nepořádek a vlastně bude zvolené řešení „binec za spoustu peněz“ – to je věc, se kterou musíte u podzemních kontejnerů téměř vždy počítat.

Velikost vhozového otvoru

Zásadní faktor. Pokud je vhozový otvor malý, klade požadavky na aktivitu uživatelů (rozkládání kartonových krabic, přizpůsobení si domácího koše na plasty nebo frekvenci výnosu atd.). Proto je třeba se zamyslet nad skladbou vyhazovaného odpadu.

Velké pytle z úklidu kancelářských prostor a toalet (také z nákupních pasáží, nebo vzniklé i sesypáváním malých košů) úklidový personál jednoduše neprorve do malého otvoru podzemního kontejneru.

manipulace musí být co nejjednodušší

Kontejnery jsou 3 typy (ve Zlíně používáme dva typy) podle typu výsypu:

1. se spodním výsypem svážené vozem s hydraulickou rukou: zde nás limitují zaparkovaná auta, přes která není možné kontejnery „natahovat“ a také elektrické vedení či troleje.
   K tomuto typu patří také podzemní a polopodzemní kontejnery.
2. Nejrozšířenější jsou klasické kontejnery na kolečkách s horním výsypem. Tyto jsou "nejméně náročné“ na techniku, obsluhu i umístění.
3. Existují také kontejnery nabírané bokem svozového vozu (Přerov, Barcelona, Řím…). Jejich výsyp obsluhuje svozová technika se speciálním podavačem.

Vždy je nutné, aby se svozová technika ke kontejnerům dostala, tedy je zásadní ukázněnost parkujících řidičů.

Nepořádek „okolo“

Kolem odpadkových košů a laviček je to otázka „frekvence“ pohybu a také uvědomělosti osob, které prostor využívají. Všeobecně anonymní a turistické lokace se s nepořádkem potýkají více.

Dalším aspektem je frekvence úklidu – vysbírávání a zametání kolem košů.

V případě domovního odpadu je to otázkou řešení nakládání s tímto odpadem v odpadovém systému nejčastěji konkrétního města:

1. V ČR a ve Zlíně a máme popeláře, kteří vyváží popelnice (nesbírají lustry, dveře a pytle ze země),
2. v Amsterdamu mají „pytlaře“, ti berou jen pohozené pytle (ale roztrhané pytle a vysypaný odpad na zemi ponechají),
3. v Madridu, v rakouských vesnicích nebo na okraji Amsterdamu jsou vyváženy podzemní kontejnery pro směsný odpad (určené např. pro jednu ulici).

Nepořádek je v různé míře všude a bez ohledu na upozornění na pokutu za nelegální odkládání odpadu. Sedačky, matrace, TV a pneumatiky odkládané na různých místech jsou ukázkou lenosti a nevědomosti.

Všeobecně vždy platí, že odpad „nakonec zmizí“ tedy k odhazování na zem nebo odkládání odpadu dochází s jistotou, že se o tento odpad vždy někdo postará.